Přeskočit na obsah

Škrle (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Škrle
Zámek Škrle
Zámek Škrle
Základní informace
Slohbarokní
ArchitektiJakub Schwarz z Ústí nad Labem
Výstavba1730
Přestavba1841
Stavebníkklášter Osek
Poloha
AdresaŠkrle, Bílence, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Škrle
Škrle
Další informace
Rejstříkové číslo památky15019/5-446 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Škrle je barokní zámek ve vsi Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Postaven byl roku 1730 na místě starší tvrze cisterciákyoseckého kláštera. Klášter zámek vlastnil až do roku 1875, kdy budovu koupila obec a zřídila v ní školu a kanceláře obecního úřadu. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Znak na zámku Škrle

Ves Škrle patřila od 13. století k majetku cisterciáckého kláštera v Oseku. Na místě zámku stávala původně tvrz. Není známo, kdy přesně vznikla.[2] Osecký klášter byl v roce 1580 dočasně zrušen, a jeho majetek přešel pod správu Pražského arcibiskupství.[zdroj⁠?!] V době stavovského povstání se ves dostala do šlechtických rukou. V letech 1620–1621 ji vlastnil Bohuslav z Michalovic. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1621, kdy byla Bohuslavovi zkonfiskována za účast na stavovském povstání, a vrácena klášteru.[3] Podle berní ruly z roku 1654 patřily ke klášternímu statku ve Škrli vesnice Zálezly, Vysočany, Lažany, Hošnice, Bylany a Vtelno.[4]

Sloup před zámkem

Tvrz zanikla během třicetileté války a v roce 1730[2] (podle Zdeny Binterové až v polovině 18. století[5]) byl na jejím místě vybudován oseckým opatem Březinou[zdroj⁠?!] barokní zámeček, zamýšlený jako letní opatská rezidence. Stavbu realizoval stavitel Jakub SchwarzÚstí nad Labem. V roce 1841, za opata Salesia Krügnera[zdroj⁠?!] došlo k rozšíření zámku při respektování původního barokního slohu stavby.[5]

V roce 1850 se Škrle stala samostatnou obcí. V roce 1875 obec od kláštera zámek odkoupila a zřídila v něm školu,[5] která byla zrušena ve dvacátých letech 20. století.[zdroj⁠?!] Později zámek až do roku 1960 využíval místní národní výbor, který v něm zřídil kanceláře a byty.[5] Zámek ve druhé polovině 20. století chátral, ale v osmdesátých letech byly opraveny interiéry. Oprava fasád a oken proběhla až v roce 1999.[6]

Architektonická podoba

[editovat | editovat zdroj]

Zámek je jednopatrová stavba na půdorysu písmene L. Průčelí mělo původně pět okenních os, později bylo rozšířeno symetricky o čtyři další (po dvou na každé straně budovy). Nad vstupem do zámku je opatský znak a letopočet 1730. V přízemí jsou valeně klenuté stropy, patro je plochostropé.[7] K zámku patřila také hospodářská stavení, která už neexistují.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-12-26]. Identifikátor záznamu 125443 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. Kapitola Škrle, s. 24. Dále jen Binterová (2001). 
  4. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lažany, s. 67. 
  5. a b c d Binterová (2001), s. 41.
  6. Binterová (2001), s. 42.
  7. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IIIP/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  • PACHNER, Jaroslav. Zámeček ve Škrli. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 3, s. 93–94. ISSN 0231-5076. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]